Až trefíte Extra Rentu, možná také budete nakupovat a prodávat cenné kousky s obrovskou ztrátou a bude vám to fuk! Vášnivý sběratel Weitzman koupil cennou poštovní známku za 9,5 milionu dolarů, o několik let později ji však prodal se ztrátou téměř jednoho milionu dolarů. Jak je to možné?
Říká se, že vzácné sběratelské kousky na ceně neklesají
Myslíte si, že investice do cenných sběratelských kousků se vám může po výhře v Extra Rentě jen a jen vyplatit? Opak je pravdou! Zářným příkladem toho je vášnivý sběratel Stuart Weitzman, který v roce 2014 koupil jednu z nejdražších poštovních známek v historii – British Guiana One-Cent Magenta za 9,5 milionu dolarů. Navíc zaplatil také nemalé poplatky aukčnímu domu. Na tom by nebylo nic tak zvláštního. Možná budete podobné sumy peněz s výherními výsledky Extra Renta v kapse utrácet také. Divný na celé věci je fakt, že Stuart Weitzman na známce o několik let poté prodělal. O sedm let později ji prodal v aukci jen za 8,3 milionu dolarů, tedy rozhodně pod cenou.
Jak je to možné, když cena vzácných kusů většinou časem stoupá? Vysvětlení je jednoduché. V roce 2014 Stuart Weitzman s cenou rozhodně přestřelil. U cenných sběratelských kousků, mezi které patří i staré poštovní známky, je důležitý nejen jejich charakter a stáří, nýbrž také poptávka. Zatímco v roce 2014 byl Weitzman ke známce láskou zaslepený, v nedávné aukci už sběratelé jednali s chladnější hlavou a za známku byli ochotni dát maximálně oněch 8,3 milionu dolarů.
Nelituje, i tak je v balíku
Možná, až vám výhra Extra Renty bude říkat pane, se nad podobnými věcmi také nezastavíte. Stuarta Weitzmana tento propad v ceně ani nezabolel. Ve stejné aukci mimo známku prodával také americkou zlatou minci Golden Eagle za 18,9 milionu dolarů. V roce 2002 ji přitom koupil jen za 7,6 milionu dolarů. To už mu ztrátu na známce hezky kompenzuje.
A co se ztrátou prodáte vy, až vyhrajete Extra Rentu?