Foto: pixabay
Les Bernal je hlavním ředitelem organizace „Stop zdravému hazardu”, který bije na poplach s tím, že hazard je nejzanedbávanějším problémem Ameriky. Možná i vy se sem tam pokusíte o výhru v Eurojackpotu. Bernal ale říká, že reklama a marketing udělaly z lidí s nízkými příjmy obvyklé hráče. Ti, místo aby si spořili, promarní své peníze nad snem o finanční svobodě, který se jim ale rozplyne pokaždé, když jejich tiket nebo los nevyjde.
Ředitel organizace bojující proti hazardu bije na poplach
Výherní výsledky Eurojackpotu jen tak samy od sebe nedorazí. Dříve je potřeba si vsadit. Jenže když výhra nevyjde poprvé, podruhé a ani podesáté (někdo sází celý život), přichází na řadu úvaha, zda-li by nebylo lepší, kdyby se tyto peníze vložily na nějaký investiční spořící účet. A přesně toho názoru je i ředitel organizace, která pravidelně a urputně bojuje proti hazardu – Les Bernal. Ten tvrdí, že se z loterijních společností v Americe stali predátoři. Ti svými reklamami cílí na chudé lidi, kterým systematicky vtloukávají do hlavy, že jedině výhra v loterii je možnost, jak zaplatit všechny své účty a mít se dobře.
Bernal poukázal mimo jiné na to, že v chudších komunitách je síť míst, kde si mohou lidé podat tiket, podstatně hustší. Nit nenechal suchou ani na prohlášeních na losech, která slibují, že jedině sázení je cestou k opravdovému bohatství. Také poukázal na to, že v chudých čtvrtích v Texasu loterie prodávají losy za 100 dolarů (jinde je to ale jen 50 dolarů). Říká, že kolikrát lidé pracují dva dny na to, aby si takto drahý los mohli koupit a pak během okamžiku o tyto peníze přijdou.
Případ, který mluví za všechno
Výhra v Eurojackpotu je sice lákavá, avšak nikdy by vám sázení nemělo ovlivňovat váš rozpočet. Na toto tvrzení cílí i Bernal, který ve svém článku, ve kterém vládu vyzývá, aby s praktikami loterijních společností v Americe něco udělala, představuje příběh ženy s hromadou nevýherních loterijních tiketů.
Jedna žena, kterou nechtěl jmenovat, měla stálé zaměstnání, avšak namísto toho, aby pravidelně spořila, pravidelně hrála loterii, a to po dobu 30 dlouhých let. Každý týden utratila i několik set dolarů. Rok co rok si přitom propadlé lístky schovávala. Bernal díky tomu vypočítal, že kdyby místo toho vsazené peníze dala na státem podporovaný spořící účet a pravidelně je investovala do jednoduchého indexového fondu, byla by dnes milionářkou. Tato žena ale dnes nemá nic a ještě k tomu musí i přes pokročilý věk pracovat.